Šachový klub Pravonin

Aktuální články


Rubriky


Ze světa šachu


Fotoalbum


Archiv


Anketa


Hledání



RSS

Taktika - Útok na králce v centru - 1.

23.4.2008

Chceme-li se cílevědomě věnovat jakékoli oblasti lidského poznání s konečným cílem hlubšího proniknutí do jádra problému, jedním z našich prvotních úkolů je utřídit si nám známý studijní materiál do logických seskupení, množin, podmnožin. Tyto skupiny, jejichž elementy spojuje nějaký společný projev, podobnost, charakteristika, mohou být potom následně podrobeny našemu zkoumání, analýze, mnohem jednodušším, přístupnějším ale i detailnějším způsobem; bez vynaložení obzvláštní námahy. Jinak by tomu ovšem bylo při studiu nahodilém, chaotickém! Tento fakt je ostatně všeobecně znám a souvisí mimo jiné i s psychologickými poznatky o člověku jako jsou fungování dlouhodobé a krátkodobé paměti, způsoby ukládání do paměti a podobně. Vždyť, koneckonců, i laikovi je zřejmé, že studium mu ulehčí právě správně utříděný materiál a to, prosím, vůbec nemusí jít zdaleka o žádného vědeckého pracovníka či "jen" vysokoškoláka.

Konkrétně v naší krásné hře můžeme například celou sehranou partii rozdělit na 3 části: zahájení, střední hru a koncovku. Toto, můžeme říci, klasické rozdělení - ve kterém je parametrem v určitý daný moment počet figur na šachovnici a tedy i role aktivního či "pasivního" zapojení krále do hry - je, zdá se, nejznámější, nejužívanější i nejlogičtější. Vzniklo a bylo postupem času upevňováno díky zkušenostem obsažených ve statisících a miliónech partií!

Avšak šachovou partii můžeme samozřejmě rozdělit i do skupin podle jiných, měnících se hodnot (parametrů) než jsou právě jen výše uvedené! Jak bychom rozdělili všechny sehrané partie světa do skupin, jestliže parametrem by bylo postavení králů v partii po určitý pevně daný časový úsek? Řešení tohoto problému je snadné. Celý ohromný materiál bychom v takovém případě rozdělili do 4 skupin:



1/ Oba králové se skryli na královském křídle (dále i KK).
2/ Oba králové jsou ukryti na dámském křídle (dále i DK).
3/ Oba králové rochádou "pohrdli", nepoužili ji.
4/ Jedna strana právo rošády uplatnila, druhá ovšem, z různých příčin, nikoliv.



A právě o této situaci, o skupině číslo 4, pojednává tato práce!
Poznámka: z hlediska "tvrdě logického přístupu" a pohledu, studia vývoje plánů hry obou stran, se skupina 1/ a 2/ v zásadě "překrývají". Připusťme však, že pro naše téma je tato informace zcela irelevantní.

Definice
Centrum šachovnice je, jak známo, definováno jako množina polí v centrálním prostoru šachovnice. Malé centrum políčky e4+d4+e5+d5; Velké centrum jako čtverec o rozích c3, c6, f3, f6. Pokud hovoříme v našem smyslu chápání problematiky o králi postaveném v centru, nemáme však téměř nikdy na mysli, že by králové "obývali" právě takovýto prostor! Ne! V tomto případě, který nastává v drtivé většině případů v koncovkách (snad nevadí, že se na okamžik vracím k výše zmíněnému "klasickému" dělení na 3 fáze partie, kde je tedy parametrem pro dělení počet figur na šachovnici a nikoliv "naše" postavení králů na desce) nehovoříme správně o králi v centru, ale o králi centralizovaném! Problematika centralizovaného krále či, chcete-li, centralizace krále nepatří nyní k naší problematice!

Pro specifickou figuru - krále - platí v zahájení partie a střední hře analogické formulace jako pro figuru jinou: pro věž! Ta je, v tomto smyslu, vyjmuta z "šachového žargonu", je též výjimkou. Za centralizovanou, stojící v centru, je totiž považována věž ( na rozdíl od dámy a lehkých figur) i v tom případě, že je umístěna na otevřeném centrálním sloupci.



Fischer,R - Fine,R
Centralizované věže, 1963
[možnost z partie]







15.Vfe1+!





Tato centralizace věže (a počátek kombinace) by partii rychle rozhodla! Černý král je zcela bezmocný. 15...Kd8 [15...Sxe1 16.Vxe1+





I tuto "náhradní" věž je nutno samozřejmě považovat za plně centralizovanou! 16...Kd8 17.De3 Dxh4 18.g3!+-] 16.De3 Sb4





Černý si "chytrácky" svého černopolného střelce ponechává a doufá, že se mu s jeho pomocí podaří nápor soupeře proti svému v centru zadrženému králi odvrátit. Pravda, věc je nyní složitější než v předchozí ilustrační variantě, přesto bílý i zde pěkně zvítězí! 17.Dh6!! gxh6 Hlavními hrdiny závěrečné kombinace jsou bílá centralizovaná věž na sloupci "e" (brzy poznáme jak důležitou pomůckou je pro vedení útoku na krále v centru právě tato linie!) a černopolný střelec. 18.Sf6+ Se7 19.Sxe7+ Ke8 20.Sg5+! Kf8 21.Sxh6+ Dg7





22.Ve8+!! Efektní kombinace neskončila, nýbrž pokračuje. Rozhodující zásah vykoná opět centralizovaná věž - kolegyně na e1! 22...Kxe8 23.Sxg7 Vg8 24.Ve1+





24...Kd8 25.Sf6# 1-0


Poznámka: pokud by někdo z vás, čtenářů, chtěl "jíti do hloubky problému" a zjistit, proč tomu tak je - na formulace o centralizaci a centru v tomto díle samozřejmě ještě nesčetněkrát narazíme - vysvětlení této výjímečnosti není nijak těžké: věž, na rozdíl od všech jiných figur, ovládá z každého místa šachovnice stejný počet polí ("průkazný pokus" je samozřejmě nutno provádět za srovnatelných podmínek, "zkoumaná figura" nesmí býti omezována překážkami)! V pozicich na diagramech můžeme tedy například věže bílého považovat plným právem za centralizované již na poli e1, tj. v případě, že je v jejich "rozvoji neomezuje" vlastní pěšec na sloupci "e". V tomto případě stojí tedy zcela přirozeně, mají stejné možnosti jako "v opravdovém centru", jsou centralizovány. Nu, a u krále zde platí jistá analogie - i když, pochopitelně, v jakémsi "negativním", opačném gardu. Z výrazu "Král v centru", je, alespoň pro zkušeného šachistu, cítit nádech "nebezpečenství": "Jakoby král byl v takovém případě postaven v centru opravdu, a to je zlé; nu, někdy možná i stejně zlé..."


Také jste si již objednali roční členství ChessLady a tím vyjádřili podporu tomuto projektu? Víte že, členstvím získáte i určité výhody? Informujte se podrobněji.




Smysl rošády. Je rošáda výhodou?
S příchodem nových, mnohem dynamičtějších, pravidel získal novodobý šach i další cenný instrument! Do pravidel byla zavedena rocháda! K čemu vlastně slouží? Již v knihách pro méně pokročilé či dokonce začínající adepty se dočteme, že rošáda má dva základní obecné smysly.



1/ rošádou ukrýváme krále do bezpečí. Tam je pro něho přichystána "pěšcová přikrývka", často ještě "vyztužená" v těsné blízkosti umístěnými vlastními figurami.
2/ rošáda slouží k rychlejšímu dokončení vývinu sil. Ne nadarmo považoval například Nimcovič rošádu za plnoprávný vývinový tah, tedy nikoliv za "běh na místě" či nějaké "ztracené polotempo"; a to i v tom případě, že - často zejména při rošádě malé - můžeme ztěží mluvit o okamžitě plnohodnotně vyvinuté věži. Až následující tah, nejčastěji její centralizace je plnohodnotným vývinem...

Jak již víme, v této práci se budeme zabývat výhradně situacemi, kdy jedna ze stran rochádu učinila, druhá ji z nejrůznějších příčin "pohrdla; nechtěla či nemohla krále z centra "uklidit".

Je tedy rošáda skutečně až takovým "skvělým vynálezem"? Dá se vůbec, v obecné rovině, hovořit o výhodě rošády? A analogicky o nevýhodě v postavení krále ostavšího v centru šachovnice? Nebylo by králi lépe přečkat fázi zahájení a následnou střední hru v centru, spojit obě své věže například pouhým postupem jeho veličenstva o pole vpřed? Podívejme se na následující diagramy a následné ukázky…





Tolus,P - Alatorcev,V
Bílý na tahu.





Jistě by se nenašel žádný zkušenější šachista, který by považoval postavení černého krále v základním postavení vstříc otevřené linii "e" za bezpečné. Po centralizaci královské věže na e1 by bylo postavení černého opravdu kritické. Proto černý hodlal, bez ohledu na ztrátu pěšce d5, v příštím tahu rochovat. Nu, pokud by se mu to podařilo, jistě by mohl bez větších depresí hledět do budoucnosti! Následovalo však... 14.Dg3! ...a ukazuje se, že černý král bude muset zůstat v ohrozené zóně. Vinou neustálých nových hrozeb prostě na rochádu není čas! 14...Sxf4+ 15.Jxf4 Dh6 16.Vhe1+ Tato centralizace - vývin s uvedením poslední rezervy do hry - rychle rozhoduje o osudu partie. Ano, v takovýchto charakterem otevřených pozicích král v centru zůstat prostě nesmí, pod hrozbou udělení trestu smrti. A ten zde bude neprodleně vykonán. 16...Kf8 17.Da3+ 1-0



Pollock,W - Allies







Bílý na tahu. I zde je pozice v centru zbavená pěšců, má otevřený charakter. Černý by musel dokonce táhnout dvakrát, aby svého krále zbavil nebezpečí a uvedl jej do bezpečné zóny. Na tahu je však bílý a trest bude opět rychlý. 1.Dd7+!! Sxd7 2.Jd6+ Kd8 3.Jf7+ [3.Ve8+?? Sxe8 4.Jf7+ Ke7!-+] 3...Kc8 4.Ve8+! Jedna z centralizovaných věží plní opět úkol kamikadze. 4...Sxe8 5.Vd8# 1-0



Averbach,J - Panno,O
úvod,vyjímka, 1954







Tato pozice je ovšem charakterem již zcela jiná než předchozí dvě! Zde je centrum blokováno pěšci a co víc, není absolutně žádná šance, že by mohlo dojít k jejich výměně, zmizení, obětovani. Tvrzení, že zde stojí v centru bíly král dokonce lépe než jeho černý kolega vypadá možná v dané chvíli přehnané, ale podívejme se co se na šachovnici událo; potom snad uvěříme! 13.g5! Vf7 14.Sg4 Dd8 15.Sxc8 Dxc8 16.Jf3 Sf8





17.Ke2!!





Velmi silné! Bílý spojuje těžké figury po 1. řade! Při uzavřeném středu se bílý král na e2 cítí jako v bavlnce; nic mu nechybí ke štěstí! 17...Vg7 18.Vh4 Jd7 19.hxg6 hxg6 20.Dh1 Se7 21.Vh8++- Kf7 22.Dh6 Proti manévru... 22...-- 23.Vh1 -- 24.Sxf4 exf4 25.Vh4 ..je černý zcela bemocný. Co říkáte, černý si v ukázce opravdu příliš nezahrál...



O Kelly - Ulvestadt
úvod,vyjímka, 1966







Posledním tahem nabídl černý soupeři výměnu dam. Ač by pro něho jistě nebylo žádným velkým překvapením, pokud by bílý jeho nabídku akceptoval, to co se stalo na šachovnici v této chvíli pro něho muselo být pravděpodobně opravdovým šokem! 15.Kd2!!





Výtečně! Král v centru ani zde bílému vůbec nevadí, protože v centru je tolik - navíc zablokovaných - pěšců, že otevření linií je zcela vyloučeno! Ač je na šachovnici ještě dost figur a koncovka daleko, bílý král je na ní připraven a na e3 se cítí jako doma. 15...Dxe3+ 16.Kxe3 Jd7 17.a3 O Kelly přistupuje ke standardnímu plánu realizace poziční výhody, prostorové převahy: útoku na dámském křídle! Protože již další průběh této partie nesouvisí s naším tématem, ale přitom by jistě nebylo vhodné pozici hned "opustit", uvádím dále jen několik dalších tahů se závěrečným hodnocením. 17...a6? Zbytečné oslabení pozice. Prosadit b7-b5 se černému stejně nepodaří. 18.b4 Vb8 19.Vhb1! Jc7 20.Jc3 b6 21.Sc2! +/-



Rozdíly v charakteru prvních dvou a druhých dvou pozic jsou tedy jistě patrné i pozičně neozbrojeným okem. V prvních ukázkách stál král slabší strany tak zle, že o osudu partie bylo v několika málo tazích rozhodnuto! V druhých pozicích se bílý král cítil v centru velmi jistě a v partii Averbach,J-Panno,O se dokonce může, tak trochu oprávněně, svému černému kolegovi škodolibě vysmívat! Je tedy rošáda ve skutečnosti pouhým "občasným nástrojem" boje? Ne! Nikoliv! Takto se prostě hovořit nedá a podat důkaz o nepravdivosti takového zobecnění není zase tak složité. Vysvětlení faktu, že rošáda je zbraň, o kterou bychom se měli opírat, je v tomto: drtivá většina pozic vzniknuvších v partiích má otevřený ráz; mnohem více se podobá pozicím v prvních dvou ukázkách! Pozice z partií Averbach-Panno a O Kelly-Ulvestadt se vyskytují nepoměrně vzácněji. K takové totální blokádě centra dochází málokdy prostě proto, že k tomu musí nastat několik jak šachových, tak vlastně i psychologických podmínek (obě strany musejí o blokádu usilovat, nebýt proti ní, volit patřičná záhájení).

23.04.2008 00:00:00 | Autor: Filipová Marie | stálý odkaz

<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se