Šachový klub Pravonin

Aktuální články


Rubriky


Ze světa šachu


Fotoalbum


Archiv


Anketa


Hledání



RSS

Šachy dělají děti chytřejšími

23.4.2008

ŠACHY DĚLAJÍ DĚTI CHYTŘEJŠÍMI


Koncentrace, trpělivost a vytrvalost

Dobrý šachový výkon vyžaduje intenzivní koncentraci. Někteří hráči ze světové špičky mohou vypadat rozptýleně, když mezi jednotlivými tahy často vyskakují od šachovnice a procházejí se kolem... Detailní pohled však ukazuje, že většina z nich je ve skutečnosti ve stavu hlubokého soustředění. Tito hráči disponují schopností jasně si vizuálně vybavit postavení na šachovnici a plánovat a kalkulovat dokonce i tehdy, když jsou od šachovnice vzdáleni.

Mladé a nezkušené hráče šachy učí, jak je soustředění důležité, neboť za chybami následuje zpravidla okamžitý trest. Jen několik učebních nástrojů poskytuje takovou rychlou zpětnou vazbu. Jedno selhání v koncentraci může vést k hrubé chybě („plunder“), znamenající dokonce konec hry. Pouze zaměřená pozornost, trpělivost a vytrvalost mladého hráče je základem dlouhodobě příznivých výsledků, což jsou vlastnosti, které jsou stejně důležité pro podávání dobrého výkonu ve škole (třeba při písemných testech) či později při vykonávání profese.

Myšlení expertů

Psychologové, kteří v 70. letech minulého století začali studovat myšlení hráčů šachu, nejdříve předpokládali, že nadřazenost velmistrů spočívá v jejich schopnosti dobře organizovat dění na šachovnici a pamatovat si konkrétní varianty. Jenže výzkumy odhalily něco jiného: schopnost rozpoznat určité konfigurace a spojit je s vhodnými tahy a plány. Časem se přišlo na to, že šachové poznatky, které mají pro hráče význam, se ukládají v paměti v podobě určitých sítí a vzorů. Ty pak šachovým expertům a velmistrům umožňují pamatovat si a rozpoznat velké porce informací … Zatímco šachoví nováčci potřebují pro svůj rozhodovací proces dlouhé sekvence úvah, u expertů vše probíhá efektivně a rychle.Tyto schopnosti rozpoznat a posléze vybavit si z paměti podstatné struktury (které jsou hraním šachu posilovány a rozvíjeny), jsou patrně „odpovědny“ za lepší zvládání učiva a schopnost vytáhnout to hlavní z dané učební látky, tedy za schopnost „lépe se učit“, a dosahovat tak ve škole dobrých výsledků.

Kritické myšlení, řešení problémů a syntetizování informací v globalizovaném světě

Jeden z hlavních cílů vzdělávání je naučit děti kriticky myslet. Žáci a studenti se musí naučit vytvořit si zdůvodněný úsudek. Šachy jsou skvělým nástrojem k demonstraci tohoto tématu i k praktickému tréninku v intencích tohoto cíle..

Během hry si hráč vytváří určitý plán útoku či obrany. Formulace plánu znamená, že hráč musí nejen reflektovat, jak jsou podobné problémy řešeny (hledá v databázi předchozích poznatků ), ale musí též provádět systematické ověřování možných kombinací tahů a poté každou z těchto variant zhodnotit. Takové „výstupní“ pozice nejsou posuzovány jen z jednoho hlediska. Pouze začátečníci kladou významý důraz na materiál. U zkušenějších hráčů vstupuje do hodnocení více faktorů (kontrola středových polí, pěšcová struktura, materiál, prostor, manévrovací možnosti, bezpečnost krále, iniciativa či vývin figur) a oni se snaží najít mezi nimi určitou rovnováhu. Mozek všechny tyto aspekty vyhodnocuje a dovoluje hráči udělat zdůvodněný úsudek a rozhodnutí.

Internet, email a PC zásadně mění dovednosti potřebné k tomu, abychom se vyrovnali s obrovským množstvím informací. Jak se světová globalizace zvyšuje, informace proudí stále rychleji. Před několika roky jsme k vypátrání určitých informací potřebovali měsíce. Z internetu je nyní můžeme získat za několik minut. S tak snadným přístupem k ohromnému množství informací se schopnost vybrat efektivně z široké škály možností stává stále více životně důležitou.

V tomto světě musí být studenti schopni reagovat rychle, pružně a kriticky. Jde o to umět se prodrat oním kvantem informací, ne jen memorovat velké množství „správných odpovědí“.
Musí se naučit sami poznat, co je podstatné a co je irelevantní.

Toto je oblast, kde šachy jako nástroj k rozvoji mysli našich dětí se zdají být zvláště účinné. Svou pravou podstatou šachy prezentují stále se měnící sadu problémů. Vyjma skutečného začátku hry, kde je možné naučit se zpaměti nejsilnější varianty – každý tah vytváří novou pozici. Každý z hráčů se pokouší najít ten „nejlepší“ tah tím, že kalkuluje směrem dopředu, hodnotí tyto budoucí možnosti za pomoci teoretických principů. Je důležité si uvědomit, že patrně existuje více než jeden „nejlepší“ tah, právě jako ve skutečném světě nejspíše existuje více než jedna nejlepší volba. Hráči se však musí naučit rozhodnout se, i když volba může být víceznačná, nejasná a tedy obtížná.



V podobném duchu by bylo možno pokračovat dál a ukazovat na další přínosy šachové hry. Uveďme alespoň jisté sumaruzující sdělení, které se objevilo ve schválené legislativě amerického státu New Jersy:


„…legislativa shledává a deklaruje, že:
• šachy zvyšují schopnost strategického myšlení, stimulují intelektuální kreativitu, zlepšují schopnost řešit problémy a přitom zvyšují sebeúctu;
• když mladí lidé hrají šachy, vyzývají k akci své vyšší myšlenkové dovednosti, analyzují své jednání a jeho důsledky a vizualizují budoucí možnosti;
• v zemích, kde jsou šachy ve školách široce nabízeny, studenti excelují ve schopnosti poznávat složité vzory a následně vynikají v matematice a (přírodních) vědách;
• výuka šachu v průběhu absolvování 2. třídy umožní žákům naučit se dovednosti, které pro ně budou prospěšné po celý jejich život;
• …
• každá vzdělávací instituce může nabídnout výuku šachu ve 2. třídě v programech pro nadané a talentované děti a ve speciálních vzdělávacích programech.


Závěrem

Důvod využít šachy pro rozvíjení myšlení dětí je tedy výjimečně silný, neboť tato hra jim může pomoci vyrovnat se s rostoucí složitostí a s požadavky globalizovaného světa. Stále více škol ve světě poznává hodnotu šachu a začínají tak s jejich výukou v části standardního kurikula.

Šachy jsou zvláště efektivním vyučovacím nástrojem. Mohou rovněž představovat intelektovou výzvu – pro dívky i chlapce, nadané i průměrné, pro atlety i nesportovní typy, pro bohaté i chudé. Mohou učit děti důležitosti plánování a důsledků jejich rozhodnutí. Mohou učit koncentraci, „umění“ vyhrát a prohrát s grácií, dovednosti myslet logicky a efektivně či zvládat obtížná rozhodnutí.

Na více pokročilé úrovni mohou učit flexibilní plánování, protože hrát dobře vyžaduje mít koherentní plán, avšak nikoli takový, který rigidně následuje protivníkovy odpovědi.

Šachy mohou také vytvářet sebedůvěru a sebeúctu bez přemíry egoismu, protože některé prohry jsou nevyhnutelné, dokonce i pro světové šampiony.

Tato hra může pomoci v učení těm nadaným dětem, kteří svůj potenciál v plné míře ještě neukázaly. Ukazuje jim, jak se učit, a možná dokonce u nich pomůže objevit zálibu v učení.

Šachové turnaje mohou mimoto poskytovat přirozený prostor k vzájemnému setkávání nadaných dětí různého stáří, protože mnoho turnajů není rozděleno podle věku, ale podle výkonnosti (oproti většině školních aktivit a mnoha dalším sportům). Je běžně vidět 6leté hráče hrajícího s 12letým či 10letého se 17letým. Mladí hráči mohou také dobře obstát v šachových turnajích dospělých. Třeba v Austrálii v letech 1999-2000 13letý hráč vyhrál mistrovství Nového jižního Welsu, 14letý jihoaustralské mistrovství a 15letý mistrovství Queenslandu.

Ukazuje se, že kdo se učí/studuje šachy systematicky, může si zvýšit své IQ skóre a zlepšit školní známky stejně jako posílit matematické a jazykové schopnosti.

Hraní turnajů, kde každý z hráčů používá hodiny k omezení svého celkového času na přemýšlení, představuje také zábavný způsob v poskytování potřebného tréninku v provádění rychlých a přesných rozhodnutí pod (časovým) tlakem, což je dovednost, která může pomoci studentům vyrovnat se s podobnými tlaky při školních testech. Bleskové partie jsou také zábavným způsobem, jak si procvičit mozkové buňky, jak uvést svůj rozum do vysokých otáček, kde intenzivní koncentrace zvyšuje ostražitost a bezprostřední intelektový výkon.

Snad nejdůležitější je to, že šachy představují zábavný způsob, jak učit děti myslet a řešit řadu stále se měnících, odlišných a obtížných problémů. Protože v každé hře existují miliony možností, před hráče jsou stále stavěny nové pozice a nové problémy. Nemohou je řešit použitím nějaké jednoduché formule nebo spoléhat se na zapamatované odpovědi. Místo toho musí analyzovat a kalkulovat a vycházet přitom z obecných principů a vzorů a k tomu přidat značnou dávku vlastní kreativity a originality. Což je dovednost, která stále více odráží to, s čím budou studenti konfrontováni ve svém dalším životě.


V červnu 1999 Mezinárodní olympijský výbor oficiálně uznal šachy jako sport. To je příznivá zpráva pro 6 milionů registrovaných hráčů na celém světě stejně jako nespočitatelně více těch neregistrovaných. S tímto uznáním se snad k šachu obrátí stále více našich dětí, jež se budou snažit naplnit své sportovní sny. Šachy je učiní chytřejšími a schopnějšími lépe se adaptovat ve skutečném světě neustálých problémů.

PhDr. Milan Procházka
Centrum pro rozvíjení intelektu
Praha 4-Modřany, Na Cikorce 1740/2
www.CRi.unas.cz
CRi@email.cz
Tel. 775 580 304

23.04.2008 00:00:00 | Autor: Filipová Marie | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:


přidat komentář
<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se